Kató Lomb: Polygolotní tlumočnice, která revolucionizovala výuku jazyků

Od chemie ke světu jazyků

Kató Lomb se původně nezajímala o jazyky, ale o přírodní vědy. Získala doktorát z fyziky a chemie na Alžbětině univerzitě v Pécsi. Osud pro ni však měl připravenou jinou cestu. Během druhé světové války, kdy se musela skrývat, se začala učit rusky s pomocí laciného románu a slovníku. Tato zkušenost položila základy její budoucí filozofie učení se jazykům.

Po válce se se svými nově nabytými znalostmi ruštiny ucházela o místo tlumočnice na budapešťské radnici. To znamenalo začátek mimořádné kariéry, která ji zavedla do čtyřiceti zemí na pěti kontinentech. Tlumočila v devíti či deseti jazycích, z nichž čtyři zvládala bez přípravy, a překládala odbornou literaturu v šesti jazycích. Celkem hovořila šestnácti jazyky, včetně angličtiny, bulharštiny, dánštiny, francouzštiny, hebrejštiny, japonštiny, čínštiny, latiny, polštiny, němčiny, italštiny, ruštiny, rumunštiny, španělštiny, slovenštiny a ukrajinštiny.

Nepovažovala se za lingvistku, ale spíše za „jazykářku“, čímž naznačovala, že se jazyky učila z praktických důvodů, vedena svými zájmy. Pro ni byla radost z učení důležitější než samotná znalost jazyka. Tuto vášeň a své zkušenosti sdílela v několika knihách, jako například „Jak se učím jazyky“, „Tlumočnice na cestách po světě“, „Harmonie Babelu“ a „Jazyky mi přicházejí na mysl“.

Metoda učení jazyků Kató Lomb: Klíčem je motivace a kontext

Jádrem metody Kató Lomb je motivace a autentické texty. Nevěřila ve vrozený talent na jazyky; místo toho viděla vzorec úspěchu jako zlomek, kde čitatelem je motivace a jmenovatelem zábrany.

Její hlavní principy a rady byly následující:

• Síla zájmu: Základem učení se jazykům je skutečný zájem. Měli byste číst texty, které vás uchvátí. Jak sama řekla: „Jazyk je jediná věc, kterou stojí za to umět i špatně.“
• „Knižní lázeň“: Podstatou její metody je rozsáhlé čtení. Kató Lomb navrhovala, aby se studenti ponořili do románu v cizím jazyce a nepřerušovali plynulost vyhledáváním každého neznámého slova. Cílem je porozumět příběhu z kontextu a odvodit význam slov.
• Druhotná role slovníku: Použití slovníku zvažovala pouze tehdy, když se nějaké slovo objeví vícekrát a brání v porozumění. Klíčové je udržet si nepřetržitý čtenářský zážitek.
• „Naposlouchávání“ sebe sama v daném jazyce: Doporučovala také číst nahlas a nahrávat si vlastní řeč, abyste si zvykli na zvuk jazyka a vlastní výslovnost.
• Nebojte se chyb: Zdůrazňovala, že strach z chybování je jednou z největších překážek při učení se jazykům. I nesprávné věty mohou vytvořit most mezi lidmi.
• Každodenní kontakt s jazykem: Důslednost je klíčová. I 10–15 minut denně je cennějších než několik hodin jednou týdně. Čas je ztracen, pokud nedosáhne určité úrovně koncentrace.
• Gramatika jako „řád“: Ačkoli její metoda byla založena na porozumění textu, považovala gramatiku za důležitou jako systém, který pomáhá vnést řád do jazykových znalostí.

Život a dílo Kató Lomb jsou důkazem, že učení se jazykům není dovednost dostupná jen několika privilegovaným, ale může ji zvládnout kdokoli se správnou motivací, vytrvalostí a účinnou metodou. Její odkaz dodnes inspiruje tisíce studentů jazyků po celém světě.